Internační tábory na Frývaldovsku a činnost kpt. Ctibora Nováka

6. ledna 2011 od  
Sudety Německý odsun

Věnujme pozornost událostem v roce 1945 v okrese Frývaldov. V okrese Frývaldov (Freiwaldau, od roku 1947 Jeseník) bylo v červnu 1945 nově ustanovenými správními orgány, místními bezpečnostními složkami za asistence vystěhováno za hranice do Slezska asi 1000 Němců (převážně říšští příslušníci, uprchlíci, ale i starousedlíci). Území Slezska přešlo však pod polskou správu a proto mnozí z takto vystěhovaných starousedlíků se pokoušelo o návrat domů.
.
Do začátku července vznikly vysídlovací tábory v Domašově (Thomasdorf-Vietseifen), Adolfovicích (Adelsdorf), Cukmantlu (Zuckmantel, nyní Zlaté Hory), Zigharticích (Setzdorf, nyní Vápenné) Javorníku (Jauernig) – ženské a mužské oddělení a ve Frývaldově-Bobrovníku (Biberteich bei Freiwaldau), kde byly umístěny ženy. V těchto táborech, včetně internovaných ve frývaldovské soudní věznici, bylo nejméně tisíc lidí. Začátkem července 1945 byla údajně „přepadena“ hlídka poblíž internačního tábora Javorník. A jak bylo zvykem té doby, tak prý šlo o záškodnickou akci Němců, ač k přestřelce došlo omylem. Velitel 1. praporu 1.čs. samostatné tankové brigády ve Frývaldově vydal rozkaz, aby z Javorníku bylo „za trest vysídleno všechno neproduktivní německé obyvatelstvo“. Odsun byl proveden 12. a 13. července, práceschopní muži a bezdětné ženy byly soustředěné v místních táborech a 340 starších osob a žen s dětmi bylo přesunuto do Zighartic a připraveno k vysídlení spolu s dalšími Němci dodávanými z ostatních táborů či obcí. Mužům i ženám „byly odebírány i prsteny z prstů a náušnice z uší.“Ze Zighartic a Lipové byl pak vypraven začátkem srpna železniční transport přes VO 1 do Saska. (1)
.

kpt. Ctibor Novák na fotu z roku 1945

kpt. Ctibor Novák na fotu z roku 1945

Od svého příchodu do Frývaldova má rozhodující slovo při řešení německé otázky kpt. Ctibor Novák. (2) Novák působil zpočátku jako bezpečnostní referent prvního revolučního národního výboru a společně s velitelem místní bezpečnosti npor. Františkem Klapušem inicioval různá restrikční opatření, včetně hromadného zatýkání a zajišťovaní podezřelých osob. Z výslechů zadržovaných vzešlo minimum písemných záznamů, takže důvody internace a zatčení jsou v celé řadě případů neznámé.
.
Po vzniku nových správních orgánů se Novák (který byl vlastně na zdravotní dovolené a nenastoupil aktivní vojenskou službu) sám postavil do čela 2. odd. (zpravodajského) okresního vojenského velitelství (OVV) a tzv. Velitelství internačních táborů okresu Frývaldov (VITOF). Toto velitelství bylo mimo kontrolu OSK (Okresní správní komise) a působilo jako samostatný útvar mající veškerou správu i hospodářské vedení táborových objektů. Strážní oddíly tvořili příslušníci tzv. výpomocných sil NBS, na postech velitelů byli často gážisté. S jeho vědomím se s internovanými zacházelo zcela volně a často velmi tvrdě. Byli posílání za úplatu jako pracovní síly a to také mimo okres, do Ostravy či Zlína. Pro místní Němce byla významná jeho pozice v tzv. národnostním odboru OSK, který se zabýval prověřováním státního občanství, národnostní příslušnosti a žádostmi o vyjmutí z dosahu různých diskriminačních omezení osobního či majetkového charakteru.
Novák kolem sebe soustředil oddané stoupence, mezi nimiž byl Boris Wittich, redaktor místního listu Hraničář ovládaného komunisty. Novák také v té době vstoupil do KSČ a ve Frývaldově zastával funkce či se významně angažoval ve Svazu osvobozených politických vězňů, Svazu národní revoluce a dalších. Mimo to propagoval pravoslavnou církev a podle jejího ritu se oženil s Němkou Janu Hänichovou, rozenou Melcherovou. Přičemž se zasadil o změnu národnosti nastávající manželky a tchyně z německé na českou a to na základě neznámou cestou získaného Osvědčení o národní spolehlivosti nevěsty.
.
Ve vysídlovacích táborech v Domašově, Adolfovicích (bývalý zajatecký tábor Stalag VIIIB) a Javorníku byli internovaní v letních měsících biti a týráni a došlo i na exekuci zastřelením. Oběťmi se stali sourozenci Richard (nar. 1930) a Rudolf (nar. 1935) Haukovi. Oba nezletilí bratři byli spolu s dalšími dvěma mladými muži z obce Černá Voda (Schwarzwasser) zatčeni, protože měli v lese ukrývat automatickou pistoli. Po zatčení byli přemístěni do tábora v Javorníku a při pracovním přidělení v Bílém Potoku (Weiβbach) se jim podařilo uprchnout. Kapitán Ctibor Novák vydal 22.7.1945 vyhlášku, dle které budou takové případy trestány smrtí. Bratři Haukové byli za několik dní zadrženi a kapitán Ctibor Novák vydal rozkaz k jejich popravě. Tato byla vykonaná strážnými tábora v Javorníku 27. 7. 1945. Před popravou byli mučeni a při popravě za plotem tábora museli být přítomni dva vězni z každého baráku. O excesech i zacházení hovoří zprávy německých obyvatel Frývaldovska shromážděných na stránkách http://www.wintersonnenwende.com/ (3)


.
Krutě se zacházelo v táboře č. III v Domašově, kde působil jako velitel „četař partyzánů“ František Wiesner z Bukovic. V průběhu července a srpna zde zemřelo následkem uplatňování násilných metod a ze sebevražedných důvodů několik mužů. V noci ze 14. na 15. srpna prý napadli domašovický objekt neznámí útočníci. Podle pamětníků se střelba opakovalo několikrát a také té noci, kdy byl utýrán dr. Pawlowski. Jeho úmrtí je úředně doloženo. Útočit měla skupina čtyř nebo šesti osob a ta se měla ztratit v lese. Odpoledne 15. 8. byli internovaní Němci převezeni do tábora v Adolfovicích (velitelem byl podstrážmistr Karel Hanzl a po něm šstržm. Martin Hůrka). Kapitán Novák nařídil podle připraveného seznamu zastřelit šest mužů a důvodem popravy měl být dřívější útěk jednoho z internovaných a „útok na tábor“. Po půlnoci 17. 8. se střílelo znovu, útočníci prý unikli. Toho dne byla oficiálně uvedená dvě úmrtí – jedna osoba byla „zastřelená na útěku“ a druhá „zemřela“ bez udání příčiny. Dle pamětníků se střílelo ještě v noci v noci z 19. na 20. srpna a potom bylo vybráno pět mužů k popravě. Tato poprava však již nebyla vykonána. (4) V následujících dnech byli všichni muži ve věku 14. až 60 let vystěhováni do pracovního tábora ve Frývaldově. Tyto události zapadají do dobového kontextu „honu na werwolfy“a souvisí s Oběžníkem ministerstva vnitra z 8. srpna 1945 uvádějící, že má k dispozici zjištění, podle nichž ilegální bojůvky „zamýšlejí na den 10. srpna provést hromadně větší teroristické akce, pravděpodobně v celém pohraničí, a není vyloučeno, že i ve vnitrozemí“. Vše nasvědčuje tomu, že takzvané útoky werwolfů byly buďto výsledkem snahy zakrýt nedbalost stráží, anebo divadlo sehrané armádou a OBZ, které mělo zdůvodnit brutalitu a popravy a urychlit vyhnání obyvatel z jejich bydlišť. (5) Uvolněné usedlosti tak mohly být buď vyrabovány, nebo obsazeny. Na základě těchto zpráv ostravská expozitura Zemského velitelství SNB navrhla posílat internované na práci na Ostravsko a Opavsko.
.
Podle neúplných záznamů zemřelo v táborech řízených VITOF včetně osmi popravených (a to na přímý příkaz kpt. Nováka) nejméně 20 mužů. V polovině srpna bylo internováno nebo jinak soustřeďováno na Frývaldovsku téměř 1200 Němců a z toho 458 v Adolfovicích (velitel podstržm. Karel Hanzel, po něm. šstržm. Martin Hůrka, zástupce Wiesner). Od 20.7.1945 bylo v táboře Biberteich, jejímž velitelem byl stržm. Karel Paneček, 150 žen. Mimo to v „Roten Villa“ na Bahnhofstrasse ve Frývaldově bylo 56 žen a 6 dětí ve věku 12 let. V Javorníku, jehož velitelem byl šstrm. František Peč byly obsazené baráky s 350 muží. z toho bylo 13 mladých lidí a 1 dítě ve věku 13. let.(6)

Frývaldov

Frývaldov

Nad kpt. Novákem se začínají stahovat mraky. V říjnu 1945 byl případ bratří Haukových předán Státnímu zastupitelství v Opavě. Novák sice po zrušení Okresního vojenského velitelství, které bylo jím zformováno neoprávněně, zůstává v čele VITOF, ale brzy ho nahrazuje prap. SNB Viktor Pospíšil (VITOF bylo pak zrušeno OSK počátkem roku 1946). Již v té době bylo zjištěno, že Novák na základě vlastního uvážení uděloval z peněz, které tábory vydělaly, značné sumy peněz jako nemalé odměny a že daroval různým institucím a korporacím u příležitosti státního svátku 28. 10. 1945 kolem půl milionu korun.
.
V listopadu 1945 přijíždí do Frývaldova členové Zemské bezpečnostní komise ostravské expozitury ZNV Nováka zatknout. Ten byl však informován a odjel do Prahy. Novákovi stoupenci vedení Wittichem se smluvili provést akci k jeho případnému osvobození, kdyby byl zatčen. Novák měl v Praze své konexe, mimo jiné Reicina. Ministerstvo obrany sice postoupilo spis týkající se jím nařízených poprav Vojenské prokuratuře v Olomouci. Na přímluvu svých vlivných přátel trestní řízení nebylo zahájeno a vedlo se proti němu kárné řízení, zastavené posléze na pokyn Bedřicha Reicina. Byl vyloučen z KSČ.
.
Prozatímní národní shromáždění pak schválilo v květnu 1946 zákon č. 115/1946 Sb. o právnosti jednání souvisejícího s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, tedy jakýsi generální pardon pro „jinak podle platných předpisů trestné jednání“. Tento zákon specifikoval institut beztrestnosti i u takových jednání, které měly charakter „spravedlivé odplaty za činy okupantů“, které byly spáchány před 28. 10. 1945. Tím se také mohly jeho činy v táborech považovat za beztrestné.
.
V roce 1947 byl přeložen k vojenskému útvaru Hradec Králové, kde bydlel v garsoniéře v Nerudové ulici 923/17a. Zde bydlel do roku 1951. Mimoto vlastnil vilu v Jeseníku, dva domy v Olomouci, které předal dětem z prvního manželství bydlících v Olomouci. Na jaře 1948 prošetřovala Státní bezpečnost excesy z roku 1945 a vyslýchaný Wiesner uvedl, že v táboře Adolfovice se nachází hromadný hrob s 60 mrtvými. Popravených v tomto táboře bylo však šest. Pro více mrtvých nejsou svědci, mohlo jít o připsání nuly omylem nebo o úmyslné zkreslení. Byla nařízená exhumace s tím, aby se nic nedostalo na veřejnost. Novák je v roce 1949 povýšen do hodnosti majora a byl dán v roce 1950 do výslužby. Jeho potrestání prý zabránil „jen důležitý státní zájem z hlediska mezinárodního.“ StB uvažovala na základě kompromitujících materiálů ho získat ke spolupráci, pak od tohoto záměru upustila a vedla ho jako „objekt“. (7)
.
V letech 1951–1953 pracoval jako recepční ve vojenské zotavovně v Karlových Varech a jako trafikant v Jeseníku. Do tohoto období spadají jeho četné kontakty se synovci Ctiradem a Josefem Mašínovými a s jejich odbojovou skupinou na Poděbradsku. Hodnocení role Ctibora Nováka v aktivitách bratří Mašínů v dostupných pramenech nebo svědectvích pamětníků není zcela jednoznačné. Pravděpodobně působil spíše jako „technický poradce“ a snažil se synovce mírnit, zejména poté, co byl v r. 1951 společně s nimi zatčen a vyšetřován StB ve spojitosti s obviněním z přechovávání zbraní a napomáhání k ilegálnímu opuštění republiky. Tehdy jej ještě propustili pro nedostatek důkazů.

.
V souvislosti s útěkem synů generála Mašína je v roce 1953 zatčen a vězněn. Po více než rok trvajícím vyšetřování byl v procesu Trestní věc proti Ctiboru Novákovi a spol. souzen Nejvyšším soudem v Praze ve dnech 25. – 29. 1. 1955. V procesu figurovalo celkem sedmnáct obviněných a tři z nich včetně Ctibora Nováka byli odsouzeni k trestu smrti (trestný čin velezrady podle § 78, odst. 3 písm. d, zák. č. 86/1950), který byl vykonán dne 2. 5. 1955. (8)
.
Novákovy aktivity se nedostaly do šetření porevolučních událostí, které měla provádět Vyšetřovací komise bezpečnostního výboru ÚNS v letech 1947-1948. (9)Po letech studií v archivech a poslechů pamětníků, vím, že nebylo lehké zachovat si čest. Každý však měl možnost nesklouznout mezi ty, kteří se uchýlili k vraždám, loupežím a mstám. Pro mnohé byly pohnutkou proklamace politiků o vylikvidování Němců, pro jiné chamtivost či pomsta za to, že v sobě nenalezli sílu vzepřít se okupaci anebo touha mstou očistit svou kolaboraci. V případě Nováka bych jeho akce v roce 1945 nenazval hrdinstvím. Revoluce často požírá své revolucionáře, Kpt. Novák chtěl snad „národně (socialistickou) revoluci“ dle představ E. Beneše, ta bolševická ho sešrotovala.
.
Pardubice 17.1.2010
Franz Chocholatý-Gröger
.
POZNÁMKY:
.
(1) Staněk, T.: Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Sešity UDS 41/2005, UDS AV ČR Praha 2005. S. 308 ,310
Staněk Tomáš, von Arburg Adrian, Organizované divoké osudy ? Úloha ústředních orgánů při provádění „evakuace“ německého obyvatelstva (květen až září 1945, 2. Část; Československá armáda vytvaří „hotové skutečnosti“, vláda je před cizinou legitimizuje; in.Soudobé dějiny 1-2 /2006, s.26-27
.
K dislokaci 1. Čs. samostatné tankové brigády červen- červenec 1945.Dne 2. 6. vydal náčelník hlavního štábu čs. armády div. gen. Bohumil Boček rozkazy, ve kterých podřizoval 1. čs. samostatnou brigádu velitelství 3. oblasti v Brně a nařizoval její přesun zpět do prostoru Moravské Ostravy s úkolem zajistit hranice v úseku Vrbno pod Pradědem – Jablunkov a to nejpozději do 10.června. K 10. 6. 1945 se v Ostravě rozmístilo velitelství brigády, 1. prapor v Místku, 2. prapor Vítkovice (spolu s MPS), 3. prapor ve Svinově, 4.prapor v Karviné. Protože se čs. velení obávalo přímého útoku Poláků na Těšínsko, bylo po 13.6 následovné postavení.: 1. prapor Frývaldov, 2.pravor Vítkovice, 3. prapor Bruntál a MPS Karlova Studánka. Ke dni 17.6. se přesunul 1. prapor do Dobré u Frýdku, 3. prapor do Orlové. Následovně se vracejí 26.6 jednotky do svých mírových pozic: 1.prapor Frývaldov, 2. prapor Vítkovice, 3. prapor Bruntál, 4. samostatný tankový prapor do Karviné a MPS do Karlové Studánky. K 17.9.1945 byla reorganizována 1. čs. tanková brigáda na Tankový sbor (velitelství Moravská Ostrava, od října 1945 Moravská Třebová).
(2) Ctibor Novák se narodil 25. 10. 1902 v Praze. Jeho rodiče byli dobře situovaní středostavovští měšťané. Otec Ing. Leopold Novák pracoval jako geometr, matka Emma Nováková byla v domácnosti. Rodina bydlela na Moravě (konkrétně v Olomouci). Po maturitě na reálce se Ctibor rozhodl pro kariéru vojáka. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a dělostřelecký výcvik v Olomouci. Jeho další životní dráhu výrazně ovlivnila známost a pozdější sňatek (1929) sestry Zdeny s Josefem Mašínem starším (významná postava protinacistického odboje ze skupiny Tří králů spolu s J. Balabánem a V. Morávkem). Poměry v armádě po mnichovském diktátu přiměly Ctibora Nováka k odchodu z činné služby v hodnosti štábního kapitána. Podle svědectví přátel z armády a bývalých spolužáků z vojenské akademie (pplk. K. Préma, gen. J. Studlara) podnikl mnohé kroky, mění své jméno na Anton Nowak, aby získal důvěru německé branné moci, měl přístup k informacím a mohl působit ve prospěch polské a československé zpravodajské služby v Londýně. Výše uvedení svědci potvrdili po skončení války jeho rozhodující podíl na diverzních akcích proti strategickým cílům v Berlíně. Poté se půda v hlavním říšskoněmeckém městě stala pro Ctibora Nováka příliš horkou. Při přechodu jugoslávských hranic byl zatčen a dopraven do Prahy na Pankrác a po deseti měsících tvrdých výslechů zpět do Berlína. Spojitost s diverzními akcemi se Novákovi prokázat nepodařilo, ale podezření ze špionážní činnosti vedlo k jeho odsouzení na šest let káznice. Dočkal se osvobození v r. 1945, ale jeho zdraví mezitím trvale poznamenaly výslechy a strádání v káznici – http://www.ustrcr.cz/cs/ctibor-novak.
Porovnej Staněk, T.: Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Sešity UDS 41/2005, UDS AV ČR Praha 2005. S. 309, poz. 447. Porovnej:
http://www.ustrcr.cz/data/images/projekty/dokumentacni/novak-ctibor04.jpg
a další. Bohužel mnozí profesní vojáci po záboru Sudet se hlásili do Wehrmachtu ze strachu ze ztráty postavení, obzvláště když pocházeli z rodičů narozených v Sudetech a získali automaticky říšské občanství a také mnozí se pak hlásili po 15. 3. 1939 do Wehrmachtu, hledajíce své německé předky. Viz: Chocholatý Gröger F.: Češi ze Sudet ve Wehrmachtu – http://www.bruntal.net/2007071003-cesi-ze-sudet-ve-wehrmachtu
Chocholatý Gröger F.: Služba československých občanů v německých branných silách po 1. 10. 1938 – fakta a mýty http://www.bruntal.net/2008031001-sluzba-ceskoslovenskych-obcanu-v-nemeckych-brannych-silach-po-1-10-1938-fakta-a-myty
(3) V Adolfovicích se nacházel zajatecký tábor pro mužstvo Stalag ( Stammlager). Zajatí Angličané a později Rusové z tábora Stalag VIII B pracovali v továrně Max Leger, francouzští a ruští zajatci z tábora Scheithauser pracovali u německých sedláků na polích a další Angličané byli využiti firmou Max Weihonig . Ruští zajatci byli po dobu pobytu střeženi vlasovci. V Domašově byly zajatecké pracovní tábory Vietseifen (Rudohoří) a Kieferbach (Borek). Na Frývaldosku byly také zajatecké tábory pro důstojníky Oflag (Offizierslager) a to Oflag VIIIG Wiedenau (Vidnava), viz více INTERNET
Staněk, T.: Poválečné „excesy“ v českých zemích v ro ce 1945 a jejich vyšetřování, Sešity UDS 41/2005, UDS AV ČR Praha 2005. S. 311,
Slyšme i druhou stranu, Dokumenty o vyhnání Němců z českých zemí, Infocentrum Šumava, české Budějovice 1991, s. 157 in zpráva 122 (správně má být 182) s. 154 -162
Bericht 182 Lager Jauering und Adelsdorf http://www.wintersonnenwende.com/scriptorium/deutsch/archiv/weissbuch/dasd46.html#180 v Freiwaldau – Bericht Nr. 179-184
http://www.wintersonnenwende.com/scriptorium/deutsch/archiv/weissbuch/dasd46.html#180 kde také plán tábora Adolfovice
dále pak Bericht 211-213 Jauerning
http://www.wintersonnenwende.com/scriptorium/deutsch/archiv/weissbuch/dasd52.html#211
(4) Staněk, T.: Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Sešity UDS 41/2005, UDS AV ČR Praha 2005. S. 311
(5) Chocholatý Gröger Franz, Werwolf, Čechy, Morava, Slezsko, únor 1945 – prosinec 1945
http://nassmer.blogspot.com/2010/01/werwolf-cechy-morava-slezsko-unor-1945.html
(6) In Memoriam 1945 – Konzentrationslager in Jesenik-Freiwaldau Altvaterland http://www.alte-heimat-zuckmantel.de/html/in_memoriam.html
(7) Staněk, T.: Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Sešity UDS 41/2005, UDS AV ČR Praha 2005. S. 312 -313
Staněk, T.: Tábory v českých zemích 1945-1948, Tilia, 1996, s.112 Vyloučen 1946 – Staněk, T.: Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Sešity UDS 41/2005, UDS AV ČR Praha 2005. S. 312
Vyloučen 1947 – Druhá strana materiálů shromažďovaných StB
(8) Ctibor Novák http://www.ustrcr.cz/cs/ctibor-novak
Vyšetřovací svazek http://www.ustrcr.cz/data/pdf/svazky/vysetrovaci_svazek_ctibor_novak.pdf
Rozsudek http://protikomunisticke.misto.cz/svedectvi/8g.htm
Ctibor Novák http://www.ustrcr.cz/cs/ctibor-novak
(9) Chocholatý Gröger, F.: Vyšetřování skončilo, zapomeňte! http://www.cs-magazin.com/
http://www.bruntal.net/2008030601-vysetrovani-skoncilo-zapomente
.
PRAMENY:
.
Archiv bezpečnostních složek, Praha, Oddělení archivních fondů Ministerstva vnitra ČSR Kanice
f. A2/1, kart.57/1765 hlášení OÚ StB Opava 20.4.1948 č.159/taj.48
kart.58/1765 hlášení OÚ StB Opava z 24.7.1947, č.16/taj.47
Archiv bezpečnostních složek,
f. vyšetřovací spisy MV, sign. V-2452, sign. 302-238-7/15,3
Národní archiv
f. nejvyšší soud , sp.zn. 1T/1/55 a 4Nt52/54
f. Generální prokuratura, sp.zn.SGPt44/54 dále SGPT 25/54
Správa sboru nápravné výchovy –osobní spis Ctibora Nováka
Zemský archiv Opava
f. expozitura Moravskoslezského ZNV (EZNV) v Ostravě 1945-1949, Odbor II. bezp.
odb.II/B
kart. 142- hlášení OSK ÚNB Frývaldov z 13.11.1945 o zákroku Zemské bezpečnostní inspekce proti C. Novákovi
kart.147– hlášení ÚNV Frývaldov o vysídleni Němců z Javorníka ze 17.7.1945
hlášení OV SNB Frývaldov z 24.7.1945 č.20/1/22/45
hlášení OSK–ÚNB Frývaldov z 24.7.1945 č.482/presid.45
situační zprávy OV SNB Frývaldov z 24.7., 31.7.1945
hlášení OSK–ÚNB Frývaldov z 24.7., 8.8., 23.8.1945
zpráva OSK–ÚNB Frývaldov z 23.8.1945 č.923/přes.45
kart. 149-exp.ZV SNB Ostrava z 18.12.1945 o šetření záležitosti C. Nováka
kart.182 – hlášeni exp.Moravskoslezského ZNV Ostrava na odb.“Z“ z 26.7.45 č.87/dův.45
kart.194 – hlášení OSK–ÚNB Frývaldov z25.11.1945 č.3193/45 presid. na Státní zastupitelství v Opavě
hlášení OSK Frývaldov o sebevraždách v okrese 29.10.1945
f.SZ Opava
kart.11 zpráva Státního zastupitelství Opava z 24.5.1945 č.288/3/47 presid.
Moravský zemský archiv Brno
f.Zemský národní výbor Brno B-280 1945-1947
.
LITERATURA:
.
Hradilová, Jana: Anarchie moci: Správní a dozorčí personál tábora pro Němce v Adolfovicích (1945-1946) In: Historie 2000 (2001) 239-259.
Hradilová Jana: Internace německého obyvatelstva v adolfovickém táboře 1945-1946 In: Jesenicko 2 (2001) 25-33.
Hradilová, Jana: Nucené společenství. Internace německého obyvatelstva v adolfovickém táboře 1945-1946 In: Perspektivy mladé generace pro Evropu. Česko-německé vztahy v pracích studentů. Praha-München-Ústí nad Labem 2002
Slyšme i druhou stranu, Dokumenty o vyhnání Němců z českých zemí, Infocentrum Šumava, české Budějovice 1991
Staněk, T.:Persekuce 1945, Perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a Věznice) v květnu – srpnu 1945, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 1996
Staněk, T.: Tábory v českých zemích 1945-1948, Tilia, 1996
Staněk, T.: Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování (Sešity Ústavu pro Soudobé Dějiny AV ČR 41) Praha 2005.
Staněk Tomáš, von Arburg Adrian, Organizované divoké osudy ? Úloha ústředních orgánů při provádění „evakuace“ německého obyvatelstva (květen až září 1945); 1.Část; Předpoklady a vývoj do konce května; 2. Část; Československá armáda vytvaří „hotové skutečnosti“, vláda je před cizinou legitimizuje; 3. Část; Snaha vlády a civilních úřadu o řízení „divokého odsunu“ in.Soudobé dějiny 3-4/2005, s.465-533, 1-2 /2006, s.13- 49 , 3-4 /2006 s. 321-376, USD Praha, ISSN 1210-7050
Chocholatý Gröger, F.:60. let od konce války – květen – srpen 1945 krvavá realizace Benešova plánu vylikvidování Němců, http://www.bruntal.net/2005042302-60-let-od-konce-valky-kveten-srpen-1945-krvava-realizace-benesova-planu-vylikvidovani-nemcu
Chocholatý Gröger, F.: Vyšetřování skončilo, zapomeňte!, http://www.bruntal.net/2008030601-vysetrovani-skoncilo-zapomente
Chocholatý Gröger Franz, Werwolf, Čechy, Morava, Slezsko, únor 1945 – prosinec 1945
http://nassmer.blogspot.com/2010/01/werwolf-cechy-morava-slezsko-unor-1945.html
.
INTERNET:
.
In Memorial 1945– Konzentrationslager in Jesenik-Freiwaldau Altvaterland
http://www.alte-heimat-zuckmantel.de/html/in_memoriam.html
Dokumente http://www.z-g-v.de/doku/archiv/cssr2/inhalt.htm
Bericht40 http://www.z-g-v.de/doku/archiv/cssr2/kapitel-2-1-3-2-6.htm
Bericht184 http://www.wintersonnenwende.com/scriptorium/deutsch/archiv/weissbuch/dasd47.html
Bericht179-183 http://www.wintersonnenwende.com/scriptorium/deutsch/archiv/weissbuch/dasd46.html
Jugendliche ermordet http://www.rathay-biographien.de/Vertreibung-Massaker/sudetenland.htm
http://www.spiegel.de/spiegel/print/d-40349274.html
Das tschechoslowakische Lagersystem ab Mai 1945
http://www.egerer-landtag.de/Geschichte/TschechischesLagersystem.htm
TschechischeKonzentrationslager
http://www.encyclopaedia-germanica.org/de/index.php/Tschechische_Konzentrationslager
Internierungslager http://de.wikipedia.org/wiki/Internierungslager
Zajatecké tábory –Oflag, Stalag
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Prisoner_of_War_Camps_in_WWII
http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Gliederungen/Kriegsgefangenenlager/Offizierslager-R.htm
http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Gliederungen/Kriegsgefangenenlager/Stammlager-R.htm
http://www.moosburg.org/info/stalag/laglist.html
Jesenicko, zajatecké a koncentrační tábory
http://www.koncentracni-tabory.estranky.cz/clanky/zajatecke-tabory-na-jesenicku/adolfovice
http://www.koncentracni-tabory.estranky.cz/clanky/zajatecke-tabory-na-jesenicku

Be Sociable, Share!

    Přidej komentář

    Napište zde svůj názor nebo komentář,...
    Pokuď chcete přidat obrázek ke svému profilu, registrujte se zde gravatar!