Zajatecký tábor na Chebském letišti

7.Únor 2014 by  
Sudety Zajatci

Zajatecký tábor pro německé vojáky zřízený 76. divizí americké armády po dobití města Cheb. Tábor se nacházel na Chebském letišti. Tyto záběry pochází z 11. Května 1945 a jsou pořízené americkým vojenským kameramanem. Tento zajatecký tábor patřil k největším v západních Čechách. Tábor byl v provozu do září 1945 a prošlo jim okolo 50 tis. německých válečných zajatců.

Zdroj Česká televize

 

Plzeň 9. květen 1945

7.Únor 2014 by  
Sudety Zajatci

Situace z 9. května 1945 natočená americkým kameramanem v blízkosti Plzně. V tomto krátkém filmovém záběru, americká 16. pancéřová divize kontroluje a přijímá kapitulaci kolony německých transportérů ze Stabskp.lPz.AufkI.Abt.20. Tato německá jednotka je vyzbrojena transportéry Sd.Kfz.234/2 (Puma) a Sd.Kfz.234/3. Během silniční kontroly jeden z německých vojáků spáchal sebevraždu. Německá kolona pokračuje dále na neznámé seřadiště techniky a do zajateckého tábora.

Moravští Chorvati

25.Září 2012 by  
Sudety Články

Podobný osud jako Německé obyvatelstvo, postihl po roce 1945 i Moravské Chorvaty, žijící v Československu. Původ Moravských Chorvatu na našem území sahá až do roku 1536, kdy chorvatský vojevůdce Mikuláš Šubič, vyzívá místní Chorvaty k opuštění, tehdy Turky dobité Slavonie. Velká část těchto politických uprchlíků se usazuje ve východním Rakousku a kolem Bratislavy. Okolo 8000 Chorvatů se zabydluje na samém jihu Moravy. Postupem času přijímají český a německý jazyk za rodný a osvojují si místní zvyky. Chorvatský jazyk se po roce 1918 používá již jen v Dobrém Poli, Jevišovce a v Novém Přerově.

Nově vzniklá Československá republika nebyla příliš nakloněna jiným než českým tradicím a českému jazyku. Není se proto čemu divit, že se Moravští Chorvati cítili izolováni a malá část německy mluvících Chorvatů se nechala zlákat sliby Sudetoněmecké strany. Například z 699 obyvatel Dobrého Pole vstoupilo do Sudetoněmecké strany 144 obyvatel, v Jevišovce z 1268 obyvatel 100 obyvatel a v Novém Přerově 40 obyvatel z 629 obyvatel.

Po skončení války prahnou Češi za tuto zradu po odplatě. Začala se razit a prosazovat hesla. „Pryč s chorvatskými zrádci! Zpět s nimi do Jugoslávie! Rozptýlit je po celé republice, tam kde je potřeba přiložit ruku k dílu.“ Trest za zradu nenechal na sebe dlouho čekat. V těchto posledních třech chorvatských vesnicích, se každý den, objevovali noví čeští osadníci. Stačilo se pouze zapsat u komisaře a vybrat si dům, který se jim líbil. Původní chorvatští obyvatelé se museli bez náhrady ještě ten den odstěhovat. Do roku 1952 bylo z Jevišova, Dobrého Pole a Nového Přerova tímto způsobem vyhnáno přes 2000 československých Chorvatů do Jugoslávie, Rakouska nebo na Olomoucko a Jesenicko.