Odsun Němců z Brna

25.Září 2010 by  
Sudety Německý odsun

Odsun Němců z Brna 31. 5. 1945. Jedno z mnoha svědectví z knihy Němci ven! die deutchem raus!

Odpoledne se strhal bouřka. Byli jsme úplně promočení, ale já si vzpomínám, že jsme chytali s otevřenými ústy kapky deště, protože jsme žíznili. Zmáčeni jsme se šourali dál, neboť bylo zakázáno se zastavit. Některá těla, která ležela v příkopech, se ještě trochu hýbala, ale nikdo z nás, kteří jsme ještě stáli na nohou, si nedovolil odpočinout na chviličku v příkopu u cesty. To, co se tam odehrávalo, bylo dostatečné varování. Když jsme došli k mostu před Pohořelicemi, viděla jsem stát na kraji města ženu s malým dítětem. Ještě neumělo chodit. Matka držela plačící dítě a mluvila s mužem s puškou. Náhle ji vytrhl dítě z náruče a hodil ho do řeky. Má matka si mne přitáhla ve strachu, že by se mi mohlo také něco přihodit. Slyšela jsem pláč a výkřik, ale matka mne táhla rychle pryč, takže jsem neviděla, co se stalo. stále jsem ale viděla tu scénu a nemohla pochopit, co se vlastně přihodilo.

Odsun Němců z Brna

19.Září 2010 by  
Sudety Německý odsun

Odsun Němců z Brna 31. 5. 1945

Následující strašlivé události z pohořelického pochodu smrti bych chtěl zaznamenat písemně jako účastník a svědek: Mladý manželský pár, který si v noci ze zoufalství přeřezal žíly, musel druhý den ráno zesláblý ztrátou krve pokračovat v pochodu. Byli mláceni pažbami a obušky, vytvořenými z pneumatik dětských kol. Protože tito mladí lidé nezvládli tempo pochodu, byli tak dlouho biti, až zůstali zcela vyčerpáni, nebo snad mrtvi, ležet bez pomoci v příkopu.
Zrovna tak se vedlo staršímu manželskému páru. Kvůli svému věku nebyli schopni udržet požadované tempo, a byli proto pořád na konci průvodu, kde je čeští dozorci umlátili k smrti.
Během pochodu ztratil někdo z kolony bochník chleba, který se pak válel na zemi. Nikdo z těch, kteří ho překračovali, se pro něj nesměl shýbnout. Kdo to udělal, dostal ránu pažbou od Čecha, který bochník hlídal. Večer po příchodu do tábora (kasárna nebo něco podobného) museli všichni projít branou. Na levém pilíři seděl voják, který točil nad hlavou puškou, držel ji za hlaveň a neustále mlátil do lidí, kteří kolem něj procházeli. U nohou se mu hromadily mrtvoly s proraženou lebkou a my jsme museli matce pomoci přenést přes ně dětský kočárek.

Svědectví: Alfred Schnirch